|
Theodor Kramer
Narodil jsem se
Narodil jsem se do časů velkých změn,
počátkem byl jsem a teď i koncem jsem;
úsilí stejné s ostatními mám,
své touhy potom prožívám si sám.
Učil jsem se, uvažoval, odmítal,
v mnohém se i mýlil, ale nikdy lhal;
dnes hrdostí mě plní jedno jen:
že musím zůstat tím, jímž právě jsem.
Tak musím dál psát, pilovat a třídit;
ač mnohý kritizuje, chce mě řídit,
mě zajímá jen, co pravda tu je,
ne, co naplno kdo prohlašuje.
*
Geboren ward ich
Geboren ward ich in die große Wende,
ich war ein Anfang und ich bin ein Ende;
die Mühsal ist mit allen mir gemein,
den Überschwang empfind ich nur allein.
Ich hab studiert, verworfen und erwogen,
gefehlt in vielem,aber nie gelogen;
seh ich die Welt, so hebt mir eins das Kinn:
daß ich so sein muß, wie ich eben bin.
Zu schreiben gilt's, zu feilen und zu sichten;
und mag daran man mäkeln und mich richten,
mich kann nur kümmern, ob es sitzt und stimmt,
und nicht, was wer für sich in Anspruch nimmt.
Báseň z roku 1947 pochází z období autorova prodlouženého britského exilu. Zatímco ve 20./30. letech často publikoval v tisku i knižně (mj. i v Praze), v této době už upadá do pozapomnění. K určitému znovuoživení jeho popularity přispělo i pozdější zhudebnění některých jeho básní; tato je zde: http://www.youtube.com/watch?v=PXqpvGJ0Ppw.
|
